Po vcelku očekávané domácí porážce s Prostějovem jsme se těšili na první letošní vítězství. Dárci bodů se měly stát Hranice, i když už i dříve se výjimečně stalo, že jsme na jejich palubovce padli.
No, tak teď už to tak výjimečné není. Nemoci a zranění nás opět donutily odehrát zápas v sedmi borcích. Ale mohlo být ještě hůř, nebýt skautingu sportovního manažera, který v den odjezdu zlanařil Marťu Čanka. Ten předvedl, že i bez tréninku si lze s chladnou hlavou zahrát basket a užít si to.
V zápase jsme totiž opět atakovali rekord v počtu ztrát, na čemž se ale Marťas podílet odmítl. Krom ztrát je další příčinou prohry inkasovaných 10 trojek, kdy rovnou polovinu jich nasázel jeden borec a to minul max 1-2 pokusy. Chtělo by to příště přejít ze zónové obrany na osobku, ale u té se víc běhá a to nám fyzička nedovolí. Co je ale úplně mimo, jsou fauly. Pokud nastupujeme do zápasu v sedmi lidech, máme přirozeně obavy, abychom se nevyfaulovali a vůbec dohráli v pěti hráčích. Takovej nesmysl! My za celý zápas nasbírali 11 faulů a k tomu tři naši hráči mají u svého jména v kolonce faulů dokonce nula!. Kurňa, fauly jsou normální součástí hry...tak ho příště prostě nenech ten koš dát! Možná to některé zklame, ale po zápase se žádné odznáčky Mirka Dušína neudělují. Nakonec je z toho asi aspirace na Guinnessovku, kdy jsme svou galantností nedovolili soupeři za celý zápas házet ani jeden trestný hod. To navíc v kontrastu s našim diskutováním s rozhodčími, kdy nás Hranice v útoku sem tam říznou a nic se nepíská.
Suma sumarum je z toho nejen prohra 76:67 (24:20 40:31 61:55), ale i ztráta venkovní neporazitelnosti. Napravit to budeme moct už teď ve čtvrtek 29.9. v 19:30 v domácím zápase proti Dukle Olomouc. Pak si třeba i my budeme moct užít radost z vítězství stejně jako Hranice.
Body v zápase: Hauser 20, Friedl 15, Mikulášek 12, Drlík 8, Čank 7, Olbert 5, Miketa 0.
Trojky celkme 4: Friedl 2, Mikulášek 1, Hauser 1
Šestkycelkem 26/15 (57 %):, Friedl 1/2, Mikulášek 3/7, Hauser 5/5, Olbert 3/5, Čank 1/3
Za tým trenér Jan Macháček
